Prahaha v Itálii

Když se tři dogfrisbee nadšenci rozhodnou jet na Velikonoce do Itálie a mají k dispozici jen malou Fábii.

Heslo potom zní: "Zmestí sa, vždy sa zmestí!"

Jinak poklidné čtvrteční ráno, kdy všichni ještě spí nebo jsou dávno v práci jsme si takle s Mílou a Ivet hráli auto-tetris. Prostě jsme se snažili narvat tři psy, nás a věci na 5 dní do naší Rudé Sonji (čti Fabia pidimidi), abychom se byli schopni přepravit do 1100km vzdálené konečné destinace. Herní kolo level: supertetrismaster jsme dokončili úspěšně asi po půl hodině. Já jsem už vymýšlela čím přikreju Kiwinu jedoucí na střeše a Iveta se postupně loučila se všemi věcmi, které tam už prostě nenarvem. Kliďas Míla nakonec vše (s rozběhem) někam natlačil a vyrazilo se. Měl sice celou cestu kolena pod bradou, ale cosi o spoustě nepotřebných holčičích krámů, remcal jen prvních 100km.

Být jediný řidič výpravy má své výhody. Byla jsem ta, která kolem sebe měla alespoň trochu místa. Strávených 15 hodin v kuse za volantem tento fakt rychle přebilo. Samotná cesta ale uběhla v pohodě. Kiwinka se nám jen v Rakousku vyjádřila k zdlouhavému popojíždění v koloně tím, že poblila Berinky pelech, já jsem se asi 1297x zeptala jestli už tam budem a do cílového kempu jsme dorazili hodinu po zavíračce...jak říkám... v pohodě :). Po dojezdu nás ještě čekalo noční vzrůšo v podobě zmíněného zavřeného kempu a z představy, že po celé té cestě ještě spíme srolovaní v auťě jsem se bála, že Berynce tentokrát pobleju pelech já. Když se tedy rozestoupila oblaka a objevilo auto s majiteli daného kempu a když se nad náma tito majitelé kempu slitovali a pustili nás dovnitř (i když nám nerozuměli ani slovo), věděli jsme, že máme vyhráno a zábava začíná.

Pátek se nesl v duchu seznamování, registrace a výletu do Turýna. Z toho výletu jsem si hlavně já odnesla několik důležitých poznatků o italech:

1/ proč mají malá... auta? - No, stojíte si takle na semaforech (každých), ve svém pruhu (jediném) a po křižovatce následuje také pouze pruh (jeden) vaším směrem ... z každé strany se (díky tomu) vedle vás narve jeden malý Fiat. Když naskočí zelená jedou první ti co mají malého (Fiata) a neposerou se z toho. :)

2/ proč nemají problém zaparkovat? - Není-li nikde místo, na středové dvojité bílé čáře se vždy nějaké najde. Hoď tam varovky a jdi dom, vždyť vo co de.

3/ Proč nepoužívají blinkry a pravidla silničního provozu? - Na co, kam se vejdu tam jedu.

4/ Mají od 15:00-19:00 siestu - Sorry kámo, že máš hlad.

Ale procházka po městě a  obhlídka stadionu Juventusu se náramně vydařila.

Sobota a neděle už tedy jen frisbeečko a závodění. 25 stupňů, krásné počasí, super společnost = ideální podmínky.

Pro nás s Kiwinkou to byly první závody ve Freestylu v kategorii OPEN a tak jsme byly v prvním kole pěkně nervózní.  Do toho se nám úplně nepovedlo první kolo SPTF. Nakonec jsme ale v kombinaci skončily 14. ze 47. týmů a tak jsme maximálně spokojený.

Míla a Maxík závodily v kategorii FUN tudíž nemají úplně bodové hodnocení. I tak byli moc šikovní a užili si to. Rozhodčí jim krásně sepsali co by mohli zlepšit a tak budou pylně trénovat a zrychlí hudbu :D.

Ivet s Berinkou se umístili v kombinaci hned po nás (15.místo) a to jen pro to, že se nedařilo chytat. Asi vítr. :) Ale i ony si to užily a jsou spokojený.

Bonusem pak byl banner od jednoho spřáteleného mini italiáno, který jsme hrdě vyvěsili na náš stan.

Pondělních 15 hodin domu byla brnkačka. Zda už tam budem jsem se zeptala jen 597x a jelo se pohodově, hlavně v kolonách. Kiwinka to naštěstí už nijak nekomentovala.

Shrnuto a podtrženo ... bylo to super speciál dogfrisbee výlet, ostudu jsme neudělali a moc si to užili.

Zuza Jahoda